Úvodní strana > Členění R43 na stavby > Stavba 4301 > Technická specifikace

Technická specifikace stavby 4301

Varianta D – Bystrcká

Tato varianta je obsažena i v územním plánu města Brna. Dopravu od Tišnova a Svitav do Brna řeší výstavbou čtyřpruhové rychlostní silnice R43 s využitím původní trasy „Hitlerovy“ dálnice Wien – Breslau  přes Bystrc a kolem Brněnské přehradní hráze.

Pro napojení na dálnici D1 je navržena nová mimoúrovňová křižovatka Brno – Troubsko, která bude spojena kolektory s MÚK Brno-západ. V Bystrci prochází mezi obytnými soubory Bystrc I a Bystrc II, kde je navržen hloubený tunel délky 1,7 km, dále po  břehu kolem Brněnské přehrady, vysokým mostem před přehradní hrází přechází řeku Svratku a v těsném kontaktu se zástavbou městské části Kníničky a obcí Rozdrojovice, Jinačovice a Moravské Knínice, východně od Kuřimi, kde je plánována MÚK Kuřim se silnicí II/386, kde stavba končí. Roli přivaděče z R43 má plnit silnice II/384 se zaústěním do velkého městského okruhu (VMO) v Žabovřeskách.
Zpracovány jsou tři výškové subvarianty, které se liší délkou překrytého úseku v nejproblematičtější části. Tato varianta je původní a prvotní oficiální varianta R43, která má plně využít koridor někdejší "Hitlerovy" německé dálnice Wien – Breslau /Wrocław/ (Vratislav – Vídeň).

Varianta Boskovická brázda

Tato varianta počítá s vedením rychlostní silnice R43  tzv. "boskovickou brázdou", terénní sníženinou  mezi Ostrovačicemi,  Veverskou bitýškou a Čebínem. Tato varianta má oproti předchozím variantám jiný dopravní význam. Sloužila by totiž především pro tranzitní dopravu, jejíž objem je a v horizontu 10 let bude vzhledem k cílové a zdrojové dopravě poměrně malý. Varianta vychází ze stávající čtyřpruhové komunikace (sil. I/23), směřující od Rosic směrem na dálnici D1, křižuje dálnici D1 v km cca 179,650 a pokračuje směrem severozápadním po úbočí svahů Bobravské vrchoviny kolem Hájenky Pod Komorou.
V km cca 4,7 kříží silnici II/386, obchází obec Hvozdec východně a stáčí se k severovýchodu okolo dominantní terénní vyvýšeniny Velkého Krnovce, západně od hradu Veveří. V km cca 8,0 opět překračuje silnici II/386 a klesá do svrateckého údolí s  Brněnskou přehradou východně od Veverské Bítýšky. Východní břeh Brněnské přehrady tvoří strmé útesy Přírodního parku Prýgl, jehož západní okraj tvoří vyhlášená oblast Natura 2000 a zvláště chráněné území Přírodní rezervace Břenčák.

Průchod urbanizovaným územím Veverské Bítýšky a Chudčic je řešen tunelovým objektem o délce cca 950 m, vedeným pod masívem vrchu Tři kříže, východně od Chudčic. Tunel Chudčice je veden v levotočivém směrovém oblouku pod terénním hřbetem Křížového vrchu tangenciálně k západnímu svahu hlavního masívu vrchu Trnůvka, Tunelový objekt bude ukončen v prostoru za stávajícím hřbitovem v Chudčicích. Dále sleduje trasa údolí Kuřimky v těsné blízkosti zástavby Chudčic.

Následující partie trasy překonává zvlněný terén Boskovické brázdy v oblasti východně od Čebína, kde bude nutné vybudování dalšího cca 450 m dlouhého tunelu pod vrchem Dálka v km cca 13,2. Pro překonání potenciálního rozvojového území mezi Čebínem, Drásovem a Malhostovicemi je na rozdíl od německé trasy ze 40. let minulého století zvolen koridor podél východního okraje výše zmíněného prostoru, vedený na svazích podél okraje zalesněných ploch Čebínského kopce, vrchu Přebych a Zlobice, výrazné terénní vyvýšeniny se zvláště chráněným územím Přírodního parku západně od města Kuřimi.

Tato poloha trasy umožní optimální napojení brněnské aglomerace na  R 43, vedenou od severu v trase německé dálnice směrem od Černé Hory a to pomocí kapacitního přivaděče, vedeného  v trase silnice I/43 od stávajícího ukončení směrově dělené čtyřpruhové komunikace u obce Česká východně od Kuřimi směrem na Lipůvku a Malhostovice. Dále nabízí výhodné umístění mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/385 východně od Čebína v prostoru mezi tratí ČD a Čebínským kopcem.
Napojení trasy R43 bude realizováno po překročení údolí toku Lubě navázáním na trasu německé dálnice na katastru obce Všechovice v km 21,0.

Varianta F – Medlánecká

Rovněž tato varianta vychází z oficiální Bystrcké varianty. Má však poněkud jiný dopravní význam, neboť neposkytuje samostatnou radiálu pro dopravu ve směru Brno – Tišnov ani na levý břeh Brněnské přehrady.

Od Bosonoh přibližně po dnešní křižovatku se silnicí II/3842 Kohoutovice – Žebětín je varianta Holedná totožná s bystrckou variantou. U jezírka v údolí potoka Vrbovce se tato varianta odpojuje od Bystrcké a pokračuje tunelem pod vrchem Holedná souběžně s vírským vodovodem. V prostoru bývalého kamenolomu překračuje po mostě řeku Svratku a po úbočí Komínské Chocholy pokračuje do prostoru Netopýrek. Prochází dále okolo severozápadního okraje sportovního letiště a tunelem pod vrchem Bosně. Trasa pokračuje na Svitavskou radiálu až po křižovatku se silnicí II/386 na Kuřim. Předpokládá se přitom, že silnice I/43 bude rozšířena na tří- nebo čtyřpruh a silnice II/385 na Tišnov bude přeložena tak, aby dopad dopravy na ni byl v Kuřimi minimální. Případné pokračování R43 by u této varianty leželo podstatně blíže k dnešní I/43, než u variant využívajících historickou trasu.

Varianta nulová – nerelizace stavby

Tato varianta počítá s ukončením R43 v Kuřimi a jejím napojením na svitavskou radiálu.

Základní filosofie této varianty je postavena na předpokladu, že hlavním dopravním problémem Brna je příliš velký počet aut v centru města a nadměrná vnitroměstská doprava. Tranzitní doprava ve směru sever – jih je považována za druhořadý problém. Řešením je proto zklidňování dopravy ve městě cestou nezvyšování celkové kapacity silnic vstupujících do města a její současné postupné omezování snižováním počtu jízdních pruhů ve směru od hranice do centra města. Nepředpokládá se proto budování jedné vysokokapacitní komunikace (R43) s přivaděčem na území města, nýbrž jde o soubor staveb na Velkém městském okruhu (VMO), z nichž většina je obsažena v platném územním plánu města Brna (ÚPmB). Jedná se o následující stavby:

  • odhlučnění VMO Žabovřeská (překrytí, zlepšení protihlukových bariér)
  • přemostění křižovatky Pisárky (mimoúrovňové křížení VMO a ulice Hlinky)
  • úsek VMO za Královopolskou strojírnou (odlišné řešení křižovatky VMO se Svitavskou radiálou, posun termínu stavby)
  • přemostění křižovatky Tomkovo náměstí (posun termínu stavby)
  • přemostění nádraží Maloměřice (odvedení značné části dopravy ze Židenic)
  • přemístění trasy VMO z ulice Žarošické dále od sídliště Vinohrady, variantně tunel pod východní částí Židenic
  • pokračování ulice Jedovnické přes Olomouckou radiálu a pod Olomouckou ulicí kolem učiliště na VMO u Starých Černovic
  • propojení VMO přes Ráječek přímo na dálnici D2

Mimo území města navrhuje varianta 0 obchvaty všech obcí na stávajících silnicích I/43 Brno – Svitavy a II/385 Tišnov – křižovatka s I/43.

V konečném důsledku by to však znamenalo, že veškerá doprava ze severu by byla do Brna přivedena po stávající silnici I/43, která je již v současném stavu kapacitně nevyhovující.

Technická zpráva (*.pdf – 294 kB)

 
vyrobila Omega Design